J. Staněk

Existenci vyšší Spravedlnosti potvrzuje i zánik a znovuvzkříšení ČSR. 

       Po skončení první světové války se Evropa stala "duchovním spáleništěm". Její tisícileté  křesťanské náboženství zůstalo být ještě živé v nevzdělaných vrstvách společnosti, ale  vědomostní a mocenské elity se staly fakticky agnostickými. V místě evropského duchovního vakua se zákonitě začaly usazovat tři "náhradní" světonázory. Na Západě převládlo v "nóbl vrstvách" náboženství "zlatého telete" neboli peněz a tělesné poživačnosti. Ze setrvačnosti a s ohledem na prostý lid se již bohatými kruhy fakticky žitý "liberalizmus" ještě halil do hávu křesťanství. Jako svou zevní formu si "uctívání peněz a tělesnosti" zvolilo tzv. vládu lidu, nazvanou demokracie. (Lid si ovšem nikde a nikdy nemůže vládnout! Naopak, proto se jmenuje vláda "vládou", že masu k vládě nezpůsobilých kdosi přiměřenou silou spravuje.) Musí se ale až dodnes uznat, že tzv. demokratická forma správy státu byla a dosud je nejlepší formou, neboť poskytuje "pojistku" ve vztahu ke Spravedlnosti. Tou pojistkou je právo veta voličů! Masa občanů skutečně může prostřednictvím voleb vládnoucím kruhům některé věci zakázat. Jestliže je něco ovládaným národem vnímáno jako Spravedlnosti odporující, vládnoucí kruhy si to navzdory vlastnictví "hypnotizujících" médií nemohou dovolit udělat. V té věci jasnozřivý britský premiér Winston Churchill dilema té (i současné) doby pregnantně vyjádřil slovy: "Demokracie je špatný způsob vlády, ale nic lepšího není!" Dokonalý způsob správy státu, tj. poznávání hmotných rozměrů reality vědou a duchovních rozměrů reality (etiky) náboženstvím blízkým Bohu, nebylo v tehdejším stavu poznání civilizace možné. Pro nastolení kvalitnějšího způsobu správy státu nebyl (a zatím není) ani dostatečný vědecký fundament, ani Bohu, vnímavému již ne jako "velký člověk", ale jako Světlo, dostatečně přiblížené a přesvědčivé náboženství. 

       Vedle tohoto agnostického okruhu civilizace vyrostly přímo satanem vedené dva jiné civilizační okruhy. Jeden ateisticko-komunistický, druhý nacistický. Na základě intuice (duchovního citu) si měl už tehdy každý člověk domyslet, že vojenské střetnutí zmíněných civilizačních okruhů je podle zákonů duchovní dimenze nevyhnutelné! Satan, vládce těchto dvou okruhů (nacizmu a ateizmu) je přece z povahy svého působení na lidi vždy organizátorem válek a utrpení lidí. "Má to v popisu práce ve stvoření" proto, aby si lidé skrze zlé následky  uvědomili chyby svého myšlení a konání. Musí poznat, kdy žijí mimo Řád stvoření! A opravit se! A mají poznat, že tímto svým špatným konáním přivádí temnému astrálu (záhrobí, peklu) energii k jeho existenci, vlastně jej vytváří. (Viz lidové přísloví: Čiň čertu dobře, (svým) peklem se ti odmění!) Lidé sami svým špatným konáním nedovolí existenci obdoby duchovního ráje ve hmotnosti. Existující temné záhrobí mrtvých, lidově peklo, nemůže být z podstaty věci výtvorem Světla. Není žádným "trestem absolutně milostivého" Boha, který jen dává život! Temné záhrobí vytvářejí a energii k jeho existenci mu dávají jen satanem matení lidé. "Peklo" je "živeno" z energií duševního utrpení, z předčasných smrtí lidí, z nenávistného myšlení a cítění. Je nemoudré podezírat z jeho vytvoření Boha. Protože jeho "obyvatelé", padlé duše (démoni), nemohou přijímat energii ke své existenci z jasu Boha. Nemají na něj naladěnu "přijímací anténu", čistého ducha. 

       Dárce života vyzařuje jen lásku a pozitivitu, jak je stále zaznamenáváno lidmi přeživšími klinickou smrt. Bůh oživuje hmotné tělo prostřednictvím oživování "chemické sloučeniny" zvané DNA, duši dává energii skrze bytostné síly přírody a víru v Boha. (Touhu po Něm.) Člověk dostává při zrození tyto rozličné druhy energií těla a duše "ve formě půjčky". Aby s nimi po dobu života v těle správně hospodařil a poznáním všech rozměrů stvoření se přiblížil k Pravdě (Bohu). Toto "energetické" boží věno k životu popisuje Ježíš v Evangeliu prostřednictvím podobenství o "půjčce" různého počtu "hřiven" jednotlivým lidem. Lidé "hřivny" formou daru života propůjčené musí na konci života vrátit Dárci. Rozmnožené ovšem! Tímto podobenstvím o "půjčených hřivnách" popsal Ježíš nejen různě velké vybavení jednotlivců pro život, ale zejména povinnost "hřiven" rozmnožení! (Neboli duchovního vzestupu duše.) A tímto opisem vyjádřil i pravý smysl existence lidského ducha v těle! Tedy

nikoliv kvůli konzumu tělesného  existuje člověk, jak učí a konají současní ateisti a vládci, (viz stálá jednání o národním důchodu jako hlavním ukazateli ve společnosti), ale k rozvinutí své duše živ je člověk. 

       Jestliže ovšem kdokoliv k životu propůjčenou vitalitu a inteligenci nevyužije (zakopaná hřivna), nebo použije ke zlu, její energie nemůže zmizet! Nic existujícího nemůže zmizet, jen se proměňuje! Proto tato energie "propadá" ke karmickému "využití" satanovým duším. Jinak řečeno zneužitím vitálních a duševních energií lidí za života se živí temné záhrobí zemřelých. Proto je pro "o vzestup usilující lidi" dobré si uvědomit zákon: 

      Jakmile se v zemích a národech rozmohou ve větší míře satanské mocenské principy a přístupy k vládnutí, tj. na síle založený egoistický nacionalizmus a ateizmus, propuknutí válek, utrpení a masových předčasných smrtí je neodvratné! Je propůjčenou pravomocí satana skrze války a pozemské hrůzy obnovovat harmonii viditelné a neviditelné strany stvoření. Ne Světlo, nejjasnější a nejmilostivější Bůh, ale k vybíjení zneužitých energií (hříchu) zmocněný satan vykonává tím Spravedlnost! Viz antická moudrost: pádu civilizace předchází pád mravů. A také: satan nenávidí ty, kteří mu podlehnou! 

       Se vznikem ateistického bolševického bloku a nacistického bloku stala zvěrstva další světové války neodvratnými. Aby si tyto satanské soustavy k válce připravily podmínky, začaly zbrojit. Tím došlo k posunům v poměru velmocenských sil v Evropě a na světě. Jak snad již bylo pochopeno, vznik prvorepublikové ČSR podnítily síly v první světové válce vítězných velmocí, Anglie a Francie. V učebnicích byl vznik ČSR samozřejmě zdůvodňován "naplněním práv na sebeurčení národů", ale skutečnou příčinou vzniku prvorepublikové ČSR byla mocenská hra velmocí. Jakmile se ale Adolf Hitler v Německu se stal tak silným, že se mohl přestat bát akce Francie, o Anglii zaměstnané v koloniích ani nemluvě, začala mít česká vládnoucí a vědomostní elita, a prezident Beneš zejména, obavu o další existenci republiky. Hitler se také nijak netajil tím, že rozpoznal ČSR jako "mateřskou letadlovou loď" Západu a židobolševizmu ve střední Evropě! Že tedy bez její likvidace nemůže o jakékoliv úspěšné expanzi kamkoliv uvažovat. V tomto aspektu byl prezident Beneš, bohužel jen částečně prozřetelný. Snažil se seč mohl zajistit smlouvami další existenci státu. Třeba i spojením s "čertem" (SSSR¨). Ale na druhé straně kvůli jeho politickým aktivitám nemohl Hitler od počátku postupovat rychleji a přímo. K zničení ČSR zvolil nakonec postup, založený na západní sofistikou  deklarovaném "právu národů na sebeurčení". Žádal jej tedy i pro německy mluvící občany v ČSR. Snadno si odhadl, že jakmile padne profrancouzská "malá dohoda" (ČSR, Jugoslávie, Rumunsko) a politickou hrou podpoří nepříčetnou politiku polského státu, (nepříčetností proslulou dodnes,) dostane předválečnou ČSR a její zdroje "zadarmo". V krizových předmnichovských dnech v hovorech "od stolu" generálům říkal: "Znám Čechy, Srby a Poláky z Vídně! Srbové a Poláci se neohnou, ty musíme zlomit silou. Ale Čecha nezlomíš! Když je tlak, ohne se. Jakmile ale tlak povolí, šlehne zpět! Západ je degenerovaný a za Čechy bojovat nepůjde. 

      A v dikci této politiky mu dokonale vyšel "obchod" s mírem v Mnichově. Duchovně slepí západní politici vydali Hitlerovi svoji "východní frontu" v nadějí, že se jeho zuřivost otočí na SSSR. Sám Hitler se po mnichovských jednáních vyjádřil: "Jsem znechucen, s jakými politickými a osobnostními nulami jsem v Mnichově musel jednat!" (Daladier, Chamberlain) 

       Výše popsané je obecně známo. Co bylo z výuky dějin kolem první republiky vypuštěno je zásadní chyba české mocenské elity a prezidenta Beneše! Jmenovaní si měli úpadku Západu všimnout včas! Byli i varováni mnoha osobnostmi. Tak mohli sebe i národ lépe připravit na "koly osudu" již nasměrovaný velmocenský děj! Tím by českému národu vznikly nastávajícími evropskými mocenskými zápasy menší duchovní škody! Tzn. od roku 1933 měla být k obraně duchovního jádra národa připravena "varianta B". Mělo být lépe připraveno ponoření se elit všech typů do pro Hitlera "neviditelna", včetně emigrace. I

s pomocí mocenskými okolnostmi vynucené " proněmecké" vládní garnitury. Později byla nouzově tato hra prováděna vlastenci typu Emila Háchy a generála Eliáše. Jmenovaní  "kolaboraci" nečinili proto, že by s Hitlerem souhlasili. Ale proto, aby Hitlerovu agresivitu a nenávist odvrátili jinam. Na ty, kteří jí svou politikou otevřeli cestu. Nedostatečná Benešova předvídavost byla bohužel zákonitá. Nebyl na rozdíl od Masaryka, kterému vyčítal nadměrnou náboženskost, nebyl dostatečně duchovního založení. A tím intuitivní! Projevovalo se to třeba tím, jak naletěl německé zpravodajské hře a "prásknul" Stalinovi údajný vojenský puč proti němu. (Poprava Tuchačevského a generálů.) Dále za války v roli "znalce osoby" Stalina chybně vylíčil Rooseveltovi budoucí vývoj v SSSR. Atd. 

      Naštěstí v září 1938 prezident Beneš na intuici dal, budoucí velkou válku vycítil. Jak řekl a utěšil národ, "má plán". Přeskupením zabránil beznadějné válce ve stylu: osamocení Češi versus nacistická říše. Po válce vyšlo z nacistických archivů najevo, že Benešovo přeskupení (a letců a zpravodajců) do Anglie bylo nejlepší ze špatných řešení. Hitler Čechy tak nenáviděl, že si přímo přál válku proti osamoceným Čechům. Opuštěných i Slováky! Dokonce v Mnichově vyčetl Mussolinimu, že k "mírové" konferenci dal podnět. Jejími protokoly umožnil mnoha českým i židovským intelektuálům v ČSR "stáhnout se do předem připravených pozic" emigrace a nenápadna. Z poválečných archivů vyšlo najevo, že Hitler v rámcích konfliktu s osamělými a všemi opuštěnými "evropskými českými válečnými štváči" plánoval, že kromě vojáků vyvraždí celkově 100 tisíc příslušníků masarykovské české inteligence. Touto "jako vojenskou operací" se chystal degradovat zbytek českého národa na otroky, kteří budou odpracovávat vzniklé válečné škody. Satanem řízený Hitler nepochyboval o tom, že k tomuto "výkonu práva na sebeurčení sudetských Němců" bude mít klid ze strany západních velmocí i od Stalina. (Jako za varšavského povstání o 5 let později.) Prezident Beneš tedy před válkou, za války i po ní leccos zkazil. Jednu zásluhu o český národ ale skutečně má. Tu, že zabránil předem ztracené a krvavé válce s půl milionem mrtvých v roce 1938. A to je dost velká zásluha, aby si mírně kladné dějinné hodnocení zasloužil.

       Jakmile se Hitler zničením ČSR zbavil nebezpečí "malodohodové druhé fronty", rozhodoval se jak dál. Západní agnostici nevedení Duchem si mysleli, že se otočí na východ a zaútočí na SSSR. Jenže Hitler byl natolik satanem inspirovaný (vychytralý), že odhadl, že v dané rozloze Ruska a při fatalistickém založení ruských vojáků je jeho dobytí nesmírně obtížný úkol. A dobře tušil, že ti "chytráci Židi" na západě počítají s tím, že až Německo bude vyčerpáno skoro nekonečným bojem na východě, zaútočí Západ na něj! Aby se opět stal všeobecným vítězem a opět mírové podmínky diktujícím. Že západní intrikáni přemýšlí ve stylu "dva blbouny jednou ranou"! (Nacisty, bolševiky.) Jen pro intuice zbavené se Hitler "překvapivě" dohodl s druhým satanistou. Se Stalinem na rozdělení si východní Evropy.  ("Pakt o neútočení".) Po uvolnění si rukou na východě wehrmacht pak jedním úderem dobil celou západní Evropu mimo Británii. (Také boží mlýny.)

       V té době se stalo boží pomocí evropským národům, že se v Anglii ministerským předsedou stal intuicí vedený Winston Churchill. Teprve až v jeho osobě dostal satanskou intuicí vedený Hitler odpovídajícího protihráče. Jenže Churchill a Británie se v roce 1940 nacházeli v katastrofické situaci a stáli na prahu totální prohry. Té mohly zabránit jen úspěšné operace tajných služeb, odhalujících další tahy nepoměrně silnějšího wehrmachtu. Tyto zpravodajské operace se jim však dařily jen částečně. Angličanům se sice podařilo rozluštit kód enigmy, ale kontinentální zpravodajské hry anglická rozvědka totálně prohrávala. Dokonale jí je "kazil" další genius zla, satanem řízený Reinhard Heydrich. Naštěstí pro Anglii jej Hitler, který když se z dosažených výsledků přesvědčil o jeho mimořádných schopnostech, jmenoval říšským protektorem v Čechách. Měl k tomuto relativně překvapivému jmenování dva důvody. Zpravodajský důvod byl ten, že správně tušil, že Angličané zanechali v Česku skrytou síť, "zpravodajskou kapelu". Její zničení včetně zničení špiček české inteligence byl první úkol, kterým byl Heydrich pověřen. (Poprava generála Eliáše a skupiny kolem agenta

A54.) A druhým úkolem byo znemožnit "smějícím se bestiím" rozvracet víru německých vojáků na dovolené z fronty v konečné vítězství na Východě. Jak mi vyprávěl otec a děda, jakmile Hitler 22. června 1941 zaútočil na Rusko, začali Češi "na čísi impuls" tušit, (přes "třetí oko",) že válku nakonec prohraje. Pouze se divili, že z počátku Němcům válka na východě až " moc dobře šla". (Děda znal Rusy z první války a věděl, zač je tam "války loket".) Nálada národa v Protektorátu všeobecně a bez jakéhokoliv domlouvání se změnila. Tuto změnu nálady okamžitě sdělil Hitlerovi další satanista, K.H. Frank. S tím, že je nutné Čechům, demoralizujícím německé vojáky, terorem "zmrazit" úsměv. (Myslel si, že jej Hitler jmenuje protektorem.) Jenže Hitler potřeboval k oběma výše uvedeným akcím rafinovaného vykonavatele, nikoliv primitivního vraha Franka. Proto na tento zapeklitý úkol poslal v roli protektora třetího nejmocnějšího muže Říše, Reinharda Heydricha! 

       Jenže tím udělal chybu. Otevřel šanci k akci dosud neúspěšné a zoufalé anglické rozvědce. Ve zpravodajských hrách ji geniální zločinec Heydrich dosud vždy "přehrál". Vždyť jediným anglickým zpravodajským úspěchem byl český agent A 54. Proto Churchill při audienci "ještě emigranta Beneše" požádal o provedení atentátu na Heydricha jeho lidmi. Každý znalec Hitlera musel tušit, i Beneš, jaké to bude mít následky. Vzít Hitlerovi oblíbence! Proto se Beneš nepochybně zdráhal. Ale když mu Churchill mezi čtyřma očima řekl, že on sám mu zaručuje, že když se atentát zdaří, budou "Češi sedět při poválečném uspořádávání Evropy u stolu vítězů", emigrant Beneš s tušenými oběťmi souhlasil. Zavolal generála Moravce a dal mu známý rozkaz "Antropoid"! Atentát se zdařil, následky v Protektorátu byly strašlivé, řádění sudetských Němců rovněž, ale v tom okamžiku se v Anglii udála zásadní změna! Emigrant Beneš se stal prezidentem Benešem a mnichovská dohoda byla Anglií anulována. Opět jsme byli svědkem podivného děje, tedy zázraku. Již zmizelá Československá republika vstala z popela!!! Doslova jako "pták Phoenix", z ohně a popela obce Lidic a tisíců povražděných! Jejich krev začala volat k Bohu o Spravedlnost! Jen duchovně slepý může nevidět boží mlýny. 

       Poprava Reinharda Heydricha, kromě jiného autora konečného řešení židovské otázky, nebyla však žádnou místní okrajovou událostí nebo epizodou! Ač si dodnes myslí a píší materialističtí analytici dějin. Proč? V odvrácené straně stvoření, v boji jemných energií myšlení, tedy v boji "andělů s démony", šlo s předstihem o výsledek vylodění v Normandii. Když Angloameričané připravovali druhou frontu a vylodění, vypočítali si, že bez kamufláže o místu vylodění nemají šanci na úspěch. Proti německé 400 tisícové dobře vyzbrojené a vycvičené protiinvazní armádě by první vlna vylodění, tedy 150 tisíc spojeneckých vojáků, neměla šanci. Za předpokladu, že by tato armáda byla poblíž vylodění! To proto generál  Eisenhover řekl, že rozhodující je udržet se na pobřeží 21 dní. S cílem zmást Němce byla rozjeta dnes již známá mnohostranná matoucí zpravodajská operace k zamlžení místa utajení. Včetně obětování centrály francouzského odboje! Byla naštěstí úspěšná. Kdyby byl ovšem v roce 1944 Heydrich jako šéf kontrarozvědky SS živ, jako genius zla by zřejmě prohlédl tuto anglickou zamlžovací vyloďovací hru. V důsledku toho by wehrmacht vyloděné spojenecké vojáky bez těžké techniky po neskutečném masakru zatlačil do moře! Takový neúspěch by měl katastrofální následky pro další průběh války. Nepochybně by se protáhla. V důsledku oddálení konce nacistického Německa by americké atomové bomby dopadly koncem roku 1945 na Německo, protože bombardováním ničené Německo by na jejich výrobu již nemělo sil!  (První úspěšný atomový výbuch sděloval prezident Truman Stalinovi, aby jej postrašil, na konferenci 1945 v Postupimi.) 

       Za to, co jsme my Češi jako národ museli vytrpět za heidrichiády, by nám tedy měli být vděční nejen Francouzi, (Heydrich měl po pacifikaci Čechů odjet jako zmocněnec do Francie,) ale zejména Němci!!! Představte si, jak by vypadalo Německo po bombardování atomovými bombami! Z uvedeného zákulisí dějů je zřejmé, jak prognosticky významný je pro směr evropského vývoje "český magický prostor". Již dříve jsem zmiňoval, jak a proč se

teprve z budoucnosti vynořující celoevropské společenské děje odehrávají nejprve v malém Česku. Jakoby ve "zkumavce" v malém, na zkoušku. (Viz reformace, ateizmus, komunizmus, jeho pád zevnitř v roce 1968, pád definitivní v roce 1989, i přicházející pád věrohodnosti a tím budoucnosti liberálního ateizmu.) Uvedl jsem, že je to proto, že duchovní jádro českého národa je intuitivně disponované. (Duchovní vůdcové a "magické zářiče".) Proto si také "skeptikové" zle stěžují na irracionalitu, na to, že "co Čech to šaman"! Pomocí duchovního vedení vnímáme prostě lépe než jinde "zákulisí" viditelného jeviště dějin. I přicházející pád konzumní společnosti. 

      Z výše popsaného nepochybně mnozí odvodili alespoň tři zákony, podle nichž je možné odciťovat další směr chodu Spravedlnosti dějin. Jsou to:

       I zdánlivá malá zevní událost, třeba atentát, jestliže jsou za ní skryty neviditelné jemnohmotné "nitky" duchovního zápasu o lidstvo, má, aniž doboví lidé musí souvislosti postřehnout, vždy za následek dalekosáhlé historické dopady. Obdoba pozorování: malé příčiny, velké následky! Nebo: mávnutí motýlích křídel na Havaji může mít za následek hurikán v Atlantiku! Abdrushin: všímejte si "nenápadných" maličkostí!

       Jakákoliv nezaviněná krvavá oběť (Lidice a heidrichiáda) vždy volá k Bohu o Spravedlnost a nikdy není nevyslyšena! Ani dnes žádná začatá zdánlivě "humanitární válka" neujde přehodnocení Spravedlností. Neviditelné nitky energií násilí oživí vždy síly zla a zmaru a strhnou do propasti své iniciátory. Proto stále platí: Nezabiješ, kromě sebeobrany, jakkoliv zdůvodněně. I dnešní násilníci zákonitě sklidí svou setbu. 

       Správně vykládat skutečný význam dějinných událostí nemůže ateista neboli člověk, který se odmítnutím existence odvrácené strany reality sám vzdal vnímání nadčasovosti a celistvosti reality. Možná mi to uniklo, ač jsem toho dost přečetl a viděl, ale já jsem tzv. oficiální historická a politická zdůvodnění výše popisovaných dějů nepochopil. Není logické a opřené o zákony. Možná se to podařilo některým lidem pochopit skrze "náhody" nebo uměle vytvořená ideologická zdůvodnění. Mně ovšem všechna "vysvětlování" vědeckých historiků kolem vzniku a zániku první republiky, atentátu na Heydricha, průběhu druhé světové války připadají nevěrohodná. Proto jsem se do nich jako astrální cestovatel sám musel ponořit. A výsledek zveřejnit. Následně uvedu i akašické pozadí "února, osmašedesátého, devětaosmdesátého, současné civilizační krize". A každý si popsané v článcích může posoudit a porovnat s oficiálními a odhadnout ze způsobu běhu dějin i následný vývoj.


**********************************************

       Otázky zakázané pokládat osobám v mediálních diskusích.

       Nedávno jsem byl na návštěvě u spolužáka ze školy. Při kávě jsme se bavili o politice, ale mne více zaujaly otázky prodiskutovávané s jeho katolicky založenou manželkou. Samozřejmě se týkaly způsobů výkladu principů křesťanského náboženství. Když jsme byli ve "vášnivém" rozporu, její manžel a vědecko-ateisticky založený stoupenec Sisyfos prohlásil: "Všechna náboženství jsou konec konců jen nedoložené výmysly za účelem ovládání lidí." Jeho manželka se mírně urazila, ale já jsem se ze srdce pobavil. Vzpomněl jsem si na marxisticko leninský seminář na vysoké škole, na nějž jsme chodili společně. Jak jsme na něm v diskusi o Ježíši lektora vyhecovali k závěru, že "Ježíš byl podvodný fakír vykořisťovatelů, který se nechal na oko ukřižovat jen proto, aby vykořisťované odvedl od třídního boje!" Abych se tedy od absolventa vědeckého komunizmu dověděl více, jako v polemice dělám často, říkám: "I to s tou manipulací náboženských představitelů s lidmi to může býti pravda!" Jenže po takto vysloveném názoru o filozofiích a duchovních proudech musí následovat sdělení tvého vlastního názoru, jak to tedy podle "vědy" je. Lepšího než ty náboženské. Jinak je takové vyjádření jen okřikování jiných! Nyní se tedy na ten tvůj "vědecky ověřený" výklad světa oba těšíme! Abys nemohl skrze množství slov a frází uniknout, když se tedy pasuješ za stoupence zdravého rozumu, pokládám ti přímo a osobně následující otázku:

       Jaký je smysl tvého vlastního života? 

Vždyť tato otázka se v nás všech přece vynořila a stále vynořuje? Když s pubertou člověk začne přicházet k samostatnému myšlení a rozhlédne se kolem, ihned jej musí napadnout: Co tu na tomto světě dělám? Kde a proč jsem se tu vlastně ocitl? K čemu vlastně "mám přiděleno" toto tělo?

      Na tyto otázky si podle mého názoru není schopen v tom věku odpovědět nikdo sám. Proto podle mne ti se skutečně zdravým rozumem se ptají těch starších kolem. Na základě masy standardizovanějších odpovědí vznikají myšlenkové duchovní proudy. Z těch se časem vyprofilují instituce, církve. Ty jsou tu od toho, aby lidem hledajícím odpovědi na základní otázky smyslu života pomohly najít odpovědi. Myslím si, že se vzhledem k úrovni myšlení velké masy lidí nemohou při výkladu světa vyhnout až naivním "zjednodušeninám". Přesto je jejich činnost jak pro jednotlivce, tak pro společnost vysoce prospěšná. Stabilizuje život lidské komunity. Jestliže se nově na svět se rodícím jednotlivcům nedaří najít uspokojivé odpovědi po smyslu jejich života, nastupuje u nich neodvratně vnitřní duševní krize. Je to podle jednoho ze zákonů, v nichž "kmitá" tento svět, stvoření. Racionálně myslící člověk si musí všimnout toho, že ve světě kolem něj neexistuje nic, co by neplnilo nějaký účel. Neboli nemělo nějaký smysl. Všude kolem nás se neodehrává nic jiného, než nepřetržitý řetěz příčin a následků. V jakékoliv entitě není možné nalézt něco, co nenavazuje na něco jiného. Neboli neexistuje "vakuum", cosi v prázdnotě. Tedy ani v duchovní rovině reality nemůže existovat "vakuum", duch člověka v němž není nic. Jestliže tedy někdo nezná, správněji nevnímá smysl svého bytí, nevnímá řetěz příčin a následků svého vlastního života. Kdyby se do takového stavu opravdu dostal, byl by mezi žijícími jasně nadbytečný, neúčelný, takovým "vakuem". Odpozoroval jsem z přírody, že takový nadbytečný element je jí ihned odstraněn. Ale mezi lidmi pozoruji, že ateisté odstraňováni nejsou. Proč? Myslím si, že ateistům jako duchovním bytostem Dárce života dává čas, aby na rozdíl od biologické dimenze stvoření ještě smysl svého života našli. Čas darovaný těm, kteří smysl svého bytí zatím nenašli a jsou ateisti, existuje proto, že duchovní procesy jsou obecně s aspektem času volněji spojené. Toto volnější spojení duchovních příčin a následků je pro bytost člověka mimořádně účelné. Je vlastně jemu darovanou mimořádnou milostí Dárce života. O tomto jevu mluvil již Ježíš, když říkal, že "jeden den u Otce (Stvořitele člověka) může se člověku jevit jako tisíc let". 

       V lidské společnosti následky tohoto "zpomalení duchovního času" neboli odložení následků nenalezení smyslu života duchaprázdných vidím v těchto souvislostech. Lidé, kteří

nenašli smysl svého bytí, tudíž opomíjí využití daru možnosti žít, propadají duševní, správněji duchovní chorobě. Poté, co po odchodu mládí vyčerpali zásobu jídelních a sexuálních rozkoší svého těla, zjistí náhle, že neví co se životem. Protože jídlo a sex jsou smyslem bytí zvířat. Ale bytost člověka je nejen zvíře! Obsahuje něco navíc, další neživočišnou složku, které se říká lidský duch. A ten také potřebuje nalézt realizaci neboli smysl bytí. Nenalezne-li jej, nastoupí duchovní vakuum neboli deprese a nihilizmus! Ale jestliže v duši člověka vzniknou tyto stavy, jsou jen začátkem dalších procesů degradace lidské bytosti. Následuje  totiž alkoholizmus a sebevraždy. A nyní nově se objevující drogová závislosti! Nejméně škodlivým následkem depresivních stavů je návštěva postiženého u pilulkového "bílého šamana" (psychiatra). Tento zástupce ateistického pojetí světa a těla ordinuje na absenci smyslu života "pilulky". Logiku "vědeckého světového názoru", vysvětlovat chybění nějakých látek v mozku jako podstaty depresí "neberu"! Nedostatek nebo přebytek nějakých látek v mozku je jen následek. A léčit následek pilulkami také ne. Lid správně postihl podstatu jejich účinku a nazval je "oblbováky". Protože skutečně simulují alkoholické otupení, naštěstí bez kocoviny. Současný boom drog a obluzení davu psychózou pilulek na nervy není ničím jiným, než zevním projevem absence pocitu smyslu života mas konzumních lidí. Tato absence nastoupila jen proto, že současné náboženství, středověké křesťanství, již neplní svou ducha naplňující funkci. Církve i když alespoň potěší rituály církevního roku, již dále nedovedou moderní formou vysvětlit civilizovanému člověku pravý smysl jeho života. V evangeliích o takovém stavu víry říká Ježíš, že se stala "solí, která přestala solit". Neboli činit život stravitelným, radostným. 

       Vědecky založený spolužák nebyl schopen nám, kteří nemáme "zdravý rozum ateisty", na otázku smyslu života odpovědět. Byl názoru, že sama tato otázka je vědecky nepatřičná, vědou nezodpověditelná. Byl"vedle", jak se lidově říká. Já jsem mu tedy řekl analogii, kterou kdysi nakreslil Josef Lada. Pod jeho kresbou dvou chlapečků na písku je text: "Jéé, ty ještě chodíš na hrneček? To já už dávno dělám do kalhot!" Je to vlastně podobenství rozhovoru stoupenců vědou se ohánějících ateistů se zastánci naivně vykládaných náboženství.

       Tento ubohý stav vědomí i podvědomí i vzdělaných lidí v Česku má svou příčinu! Tou je obecná absence rozprav a diskusí, které do povědomí lidí vnášejí úvahy o duchovním rozměru člověka a národa. Normalizované náboženské výklady světa se vytratily ze škol všech stupňů i z médií. Starý výklad světa se přestal vyučovat a nový věrohodný se bohužel neobjevil. Filozofické teorie se staly řečnickými cvičeními pro potrhlíky nepoužitelnými pro život. Ovšem kromě stoupenců "ideje" o smysluplnosti růstu materiální spotřeby. Ptám se, kam se v úsilí o etickou výstavbu osobností a národní komunity propadla média, televize zejména? Jsou tam sice pořady a rozhovory, které si dávají do titulků, že představují osobnosti! Jenže jací lidé jsou za osobnosti vydávané a jaké jsou jim kladeny otázky? Takové ty, jak co nejdál skočit, jak dát gól, něčím daleko vrhnout, něčím úchylně uměleckým upoutat pozornost, nějak "vyplácat" peníze na turnaji, jak vyhrát na burze a úrocích, jak upoutat pozornost v parlamentě a stovky podobných. Podle typu debat a otázek jsou kontrolní rady těchto médií  zřejmě názoru, že "lid na práci" si nemá zatěžovat hlavu myšlenkami, které nesměřují k penězům.

      Takovým typickým pořadem je vedle řady jiných třeba Hyde Park nebo Partie. Podle spektra pozvaných a málo vtíravých otázek jim kladených bychom si měli všimnout, co nám tam občany placené vedení TV předvádí za návody k smyslu bytí? Už ten velmi účelově přebraný seznam pozvaných. A i když ti "pozitivní k západní civilizaci" tam přijdou, je redaktory svedena řeč na podružné otázky kolem politických intrik a konzumních zvyků, pro masu lidí neužitečných. Navíc i tyto otázky bývají směrovány politicko-propagačně, v neosobní a "diplomatické dikci". Redaktoři pokládají otázky neprofilující dotyčného člověka, zejména když tento je ze "správného politického tábora". Sleduji Hyde Park a podobné pořady již několik let. Přestože svým směrováním se má jednat o programy s cílem

rozšíření a povznesení obzoru naslouchajících, nikdy jsem tam neslyšel otázky, jejichž zodpovězení by vedlo k probouzení ducha a samostatného myšlení. Já za takové považuji  třeba:

       Jaký je smysl života dotyčného pozvaného, jak jej naplňuje, proč vlastně žije a koná to, co koná? 

       Kvůli čemu se angažuje. Kam chce směrovat ducha lidské komunity? 

A na tyto otázky, vložené mezi ty "praktické", by měly navazovat odpovědi pozvané osobnosti i na to, jaký je podle nich osobně smysl biologického života ve vesmíru? Třeba i jak a proč si myslí, že vesmír vznikl? Co pro vystupujícího vlastně znamená takový jev jako život v nekonečném množství projevů? Proč se život, tento zvláštní druh  "chemizmu" na planetě vůbec vyskytuje? 

A dále: 

       Jaký má v mase živé hmoty smysl koloběh zrozování a zániků člověka, vlastně podivného jevu v živočišné říši? 

       Jaký má smysl existence i jakéhokoliv jiného člověka, národů a  lidstva jako takových?    

       Jak se vlastně člověk na planetě objevil? Jak zaniká bytost člověka? A stovka jiných otázek, profilujících myšlení a konání dotyčného.

      Co jsem v těchto pořadech viděl a slyšel za ty roky i šišlajících feministek, filozofek a politoložek a jejich mužských protějšků! A žádné nebyla položena některá z výše uvedených otázek. Ženský rod v diskusních pořadech uvádím napřed nikoliv pro podceňování ženského, ale proto, že v TV pořadech otázky kladoucí i odpovídající ženský výběr se mi jeví ještě trapnější, než mužský. Jak si podle předváděných dialogů a vzorů myšlení a životního slohu mají učinit představu o zásadních otázkách do života vstupující lidé? Ti, kteří se za celou dobu vzdělávání a života ve společnosti nesetkali ani s náboženstvím, ani filozofií odpovídající na výzvy života, kteří nedostali "návod na život" z atmosféry vesměs chybějící rodiny a vůbec nějakého smysluplného společenství. Jak má mládež vychovávaná jen v duchu "trhu se vším" najít smysl života a ztratit tak zájem o drogy? Neboť ten se zákonitě objeví poté, co dospívající naplní potřebu jídla a sexu a nenajde smysl svého života.

      Abych jen nekritizoval, podávám odpovědi na výše uvedené otázky za sebe. Snad mohou být podnětem k zamyšlení pro ty, kteří projeví zájem. Osobně jsem odpovědi na otázky života dlouho hledal a po intenzivním úsilí i nalezl. Tedy:

       Smyslem pobytu lidského ducha v hmotném těle je nalézt a poznat Podstatu světa, lidově Boha. Nalezením tohoto energetického a informačního zdroje energie vesmíru i Věčnosti se duše na Její vyzařování připojuje a tím se stává součástí věčnosti. Slovy Písma "získává život věčný". Ti duchové, kteří kontakt s Věčností nalezli ještě za života v těle, ji přirovnali a nazvali Světlo. Protože hleděním na Jeho záři připomíná Slunce, v jehož působení končí "hlad" po čemkoli, i po vědění. (Z tohoto zažití transcendentního Světla vznikl antropomorfický pojem "osvícení". Od takového prožitku u osvícených vždy proběhla změna myšlení a povahy! Nejčastěji to bylo pozorováno u lidí, kteří zažili vhled v meditaci nebo byli resuscitováni z klinické smrti.)

      Všechno ostatní životní snažení člověka, po kariéře, majetku, slávě se začne jevit jako projev nezralosti ducha neboli pošetilost davových"lidiček". Jsou-li pošetile postavené životní cíle, končí po nich bažící po smrti těla rozkladem na prvočinitele. Ježíš o falešných cílech řekl: "Co je platno člověku, když celý svět získá, ale svou duši ztratí!" Je možno termínu "ztratit duši" rozumět tak, že v průběhu života pro ni nenalezl cestu ke zdroji energie věčnosti.

       Abychom mohli svůj život nasměrovat k úspěchu osvícení neboli k probuzení vlastního ducha, měli bychom si nejprve správně odpovědět výše uvedené otázky. Odpovědi na ně jsem různou formou podané, často "zašifrované", nalezl skoro ve všech "svatých" knihách náboženství. Od Bhagavádgíty přes bibli po Korán. A najde je tam každý, kdo vyvine skutečnou vůli po pravdě. Já odpovědi na ně vidím takto:

1. Vesmír (velký třesk) a naše sluneční soustava existuje jen z lásky Udržovatele světů k nám lidským duchům, aby se tyto světy (planety) staly místem k projevení a k vývoji našeho poznání směrem k Věčnosti.

2. Život jako "chemická reakce" existuje proto, aby kromě fyzikální vůle Stvořitele  předváděl inkarnovaným lidským duchům i další škálu zákonů, biologické. Obojí jsou  jen projevy vůle Tvůrce vesmíru, Boha. To vyjevil lidem již staroegyptský vědoucí Hermes Trismegistos, když řekl: "Jak dole(ve hmotě), tak nahoře(v duchovní dimenzi). Neboli hmotné zákony jsou analogické zákonům chodu duchovní roviny stvoření. I skrze vědecké poznatky se tedy člověk přibližuje poznání Boha! Biologický život na planetách nevzniká žádnou náhodou, ale vzniká sestavují jej tam "duchové učedníci" (andělé, elohim, dozrálé duše z bývalých vyspělých civilizací). Podle Platóna se tito tvůrci učí u Boha a berou si vzor z jeho dokonalé duchovní dimenze. (Platónův svět idejí, v bibli stav v ráji.) 

3. Člověk je do zvířecí duše (opice) včleněný duch, kteréžto napojení dalo duši zvířete  jinou kvalitu. Tuto změnu kvality lze poznat podle toho, že zvířata nepracují, nemění své okolí, nevnímají minulost a budoucnost neboli věčnost. Nepochovávají své mrtvé! Vstupem ducha do duše zvířete (první narození lidoopa) začal vývoj takového původně jednoduchého ducha ke Světlu neboli jeho vzestup. 

4. Projev oddělení ducha od beztvaré duchovní masy se manifestuje jako svoboda myšlení a cítění. Touto individualizací získanou svobodnou vůlí se duch člověka seznamuje se spojitostmi příčiny - následky a tím se konstituuje z původního primitiva osobnost. Pobytem mezi také se vyvíjejícími lidmi, tedy ve společnosti různě vyspělých duchů, rostou všichni její jedinci rychleji. Smyslem existence národů a států je tedy urychlení duchovního růstu všech svých členů, nikoliv růst materiální spotřeby a devastace planety. (Jak plánují a činí vlády tohoto světa.)

5. Člověk vzniknul vložením (v bibli vdechnutím božího dechu) ducha do zvířecí duše opice. U právě narozeného tělíčka člověka vdechnutím přijme novorozeně svou duši. Tím je dokončen proces ztotožnění duše a těla! U početí i porodu asistují "andělé strážní" (bibličtí elohim, u předků viděné "sudičky"). Ti na svět přicházejícímu  upravují genotyp vrozených vlastností. Neboli dávají hrubý obrys možností v životě, vlastně "učební úkol" pro začatou inkarnaci. Tedy skutečně existuje v jistých mezích předurčený osud.

6. Člověk jako složená bytost zaniká smrtí těla a rozkládá se na prvočinitele, hnijící tělo a duši s duchem. Dosáhl-li duch duše potřebné kvality pro další existenci bez těla neboli osvícení, již se v těle nezrodí. Zůstává v neviditelném rozměru stvoření jako "anděl učedník". (V jemnohmotné dimenzi.) Tam ovšem dále tvoří a učí se. (Ta hrůza pro mnohé, i v nebi se pracuje!) Většinou "má funkci" průvodce, anděla strážného pro živé, nejčastěji příbuzné nebo kamarády za života. Nedosáhla-li duše za života požadované minimální kvality, biblicky věčného života, po pobytu v "čekárně na znovunarození", křesťansky v očistci nebo pekle, se znovu inkarnuje s novým učebním plánem.

7. Proto až skončí nadvláda temných duchů v médiích a státech, což doufám bude co nevidět, bude každý v médiích hovořících nejprve dotázán na smysl svého života a pak ať si "kecá", co praktického zamýšlí. Odhalením svého podvědomí se nebudou moci v médiích a ve funkcích státu objevovat různí tržní a dialektičtí (na svůj prospěch hrající) materialisti. Protože ti se při svých nepřesvědčivých odpovědích a následných činech stanou nevěrohodnými a nebudou pro rozhodující masu lidí volitelní. 

      Nyní mohu jen na vlastní životní zkušenosti napovědět, jaká cesta životem vede k osvícení. Jsem při pohledu na boží Spravedlnost přesvědčen, že osvícení neboli změny

"Šavla v Pavla", je schopen každý žijící člověk. Rovněž si myslím, že k němu sice vedou všechna náboženství, ale pro teologicky nevzdělané lidi je nejkratší cestou křesťanskými církvemi popisovaný návod Ježíše Krista. Jeho Cesta je postavena nejprve na pevné víře v Boha a tím v Řád stvoření, pak na naslouchání vlastnímu svědomí! Tento "skalní" základ je evangelijními podobenstvími dále rozvíjen. Aby bylo správně pochopeno stvoření a pak skrze konání jeho bazálních zákonů bylo dojito k Pravdě. Církve a náboženské rituály při tom mají jen pomáhající roli. Jsem naprosto přesvědčen, že kdo se myšlením a skutky nechá vést Ježíšem, dojde k osvícení. To se může projevit mimotělním prožitkem již za života, ale také až v procesu umírání těla. Proto považují umírání včetně církevních rituálů za mimořádně užitečné pro ty, kteří stojí na rozhraní vzestupu! Rituál "posledního pomazání" může být tou poslední pozitivní kapkou, která "nakmitá" Ježíšova následovníka správným směrem. Znám i případ, že po "posledním pomazání" se skoro mrtvý ještě zotavil a následně projevil jako zcela změněný člověk. 

       Západní civilizace se rychle pohybuje k velké krizi. Jsem přesvědčen, že její rozuzlení přinese změnu směru jejího vývoje od růstu spotřeby k růstu kvality mezilidských vztahů. Vztahem mezi mužem a ženou a rodinou počínaje a spoluprací národů konče. Tato změna není uskutečnitelná na bázi materializmu, ale jen s nástupem vyšší míry poznání Podstaty světa, Boha. Jsem přesvědčen, že těm o ní usilujícím výše zmínění neviditelní vůdcové pomohou.


*******************************************


       Začne třetí česko-německý duchovní konflikt, nebo Němci prohlédnou? 

       V knihách "Češi na prahu třetího tisíciletí" a "Česká otázka 2000" jsem napsal, že Němci jako národ v důsledku svého středového umístění v Evropě, své pracovitosti a dispozice k subordinaci ( k týmové práci), se mohli stát "samospádem" těžištěm Evropy. V důsledku toho se pak celá v součinnosti s nimi spolupracující Evropa mohla jasně projevit jako nejvyspělejší stupeň civilizace na planetě. To by ovšem Němci jako národ museli být dostatečně intuitivní, museli by mít vysoké duchovní vedení státu a nesměli by svoji energii a umění orientovat špatným duchovním směrem! K ovládnutí okolních menších národů silou, tj. vojensky. Měli tušit, že si tímto chováním vždy nastaví náladu ostatních evropských národů proti sobě. A tím se zákonitě stalo, že je tyto ve dvou světových válkách metodou "viribus unitis" (společným úsilím) silou porazili. Němci z toho již dávno měli odvodit, že jakýkoliv silový tlak na okolní národy je "Vyšší silou" prokleté. Vedení jejich státu už konečně mělo naznat, že základním zákonem úspěchu  Evropy je buď koordinace a spolupráce národů, indukující rozkvět kontinentu, nebo "trčení" ve stálých "přetahovačkách" neboli v rozkladu všech! 

       Dále jsem popsal, že Češi a Němci jsou si obecně povahově blízcí a pokud je někdo proti sobě neštve, velmi dobře spolužijí. Dokonce se vzájemně mohou inspirovat. Němci Čechy pracovitostí a schopností týmové práce, Češi Němce "hledačstvím novot". Jsou totiž v důsledku působení několika faktorů duchovně neklidnější a tím pohyblivější v duchu. Nedůvěřují např. apriori "předkládanému k věření", světským a formálním autoritám atd. Neboť obojí se v Česku již sto let zásadně mění každých 20 let. Onen český duchovní neklid lze sice racionálně přisoudit i racionálním faktorům, jako radioaktivnímu geologickému podloží české kotliny, reziduálnímu vyzařování českého kráteru po dopadu meteoritu, nebo odlišnými dějinnými zkušenosti populace. A také genetickou promíchaností místní populace, vyvolanou neustálými "osvobozováními" nájezdníky a přistěhovalci ze všech světových stran..      

     Osobně jej však na základě vlastní transcendentní zkušenosti přisuzuji jinému faktoru. "Magickým tvarovým a obrazovým zářičům" jistých jen povolaným známých míst a předmětů z doby Karla IV. Od této doby se totiž datuje české duchovní hledačství. Tyto "zářiče", ovlivňující podvědomí člověka, nakmitávají jeho ducha k vyšší transcendentní citlivosti. Ovšem jen jednotlivce mírně před tím disponované, kteří se navíc do dosahu jejich vlivu dostanou. V důsledku tohoto působení se tito ovlivnění jednotlivci stanou vnímavějšími vůči zatím skrytým dimenzím stvoření neboli jasnovidnými. A také vůči duchovnímu vedení českého národa. Od této citlivosti je odvozeno stálé stěžování ostudy české vědy, natvrdlých "Sisyfů" a scholastiků. Ti zuří, že "co Čech, to šaman". 

       Tento jev hledačství se projevil po nedeklarovaném působení císaře Karla IV, kterému arcibiskup Arnošt z Pardubic hned na začátku moudře poradil, aby moc nemluvil! Moc dobře věděl o tehdejších inkvizitorech, dnes Sisyfech. V do

té doby "klidných"  Čechách se pak jaksi nečekaně objevilo nevymýtitelné masové hnutí za produchovnění křesťanství, husitství.  Později nazvané reformace. Přes germanizační tlak se vynořilo také jako zázrakem vynořilo národní obrození, charakterizované silným sociálním a vzdělávacím nábojem. A nakonec přišlo ve 20. století ke dvěma velkým duchovním střetnutím s němectvím! První v postoji k první světové válce! Tu Němci cílevědomě připravovali už nastrojením vraždy protiválečného nástupce rakouského trůnu arcivévodu Ferdinanda skrze srbské debily a skrytou válečnou propagandou. V době, kdy Němci, Rakušané, Francouzi a Angličané jásali na ulicích nad vyhlášením války, Češi v jednom šiku, jakoby na nějaký povel, zaujali protiválečný postoj. Byli to oni, kteří cítili blížící se katastrofu, debakl civilizace i Evropy jako celku. Proto branci psali na vagóny, ve kterých byli vezeni na frontu ono jasnovidné: "Marie Tereza prohrála Slezsko, ale ty Francku prohraješ všecko!" A ač se jim v Rakousku dobře žilo, přebíhali houfně do zajetí. Jaroslav Hašek vystihl pocity Čechů při válečném štvaní dobového tisku, tolik podobnému dnešku,  posměšným článkem. Prý jako že ve Vídni vypukla nová nemoc:  "Imbecilum bellicosa". (Válečné zblbnutí.) A už tehdy Češi jako celek měli proti všem národům pravdu. První světová válka je vyjevila jako první katastrofa Evropy i moderní civilizace! 

       Ke druhému duchovnímu střetnutí Čechů a Němců došlo po nástupu Hitlera k moci. Už v roce 1938 se Češi chtěli v řadách koalice postavit jako hráz proti tehdy ještě ne zcela Hitlerem zblbnutým Němcům. Kdyby se národy ostatní Evropy poslechly, Hitler by v Německu padl bez hrůz druhé světové války. Ale ostatní národy, nejen jejich vlády, byli sluníčkářsky pacifistické, "mírumilovné"! Neprohlédli Hitlera a ustoupily mu. Jako výkupné předhodili již tehdy zjevnému satanistovi Hitlerovi český stát. V chodu následných "božích mlýnů" se ovšem dočkali  plodů své slepoty. V důsledku této duchovní slepoty se v roce 1945 jak Němci, tak všechny evropské národy nacházely v troskách! Včetně zbytku evropské civilizace. 

       V roce 1968 opět hlavní masa Čechů jako první v sovětském bloku prohlédla nutnost revize toho, co se nazývalo socializmem. A opět hlavním podněcovatelem zásahu proti Pražskému jaru se stala "kozí brada" z Německa, Walter Ulbricht a vedení tzv. NDR. Opět se vyjevila německá duchovní slepota, možno říci "na kvadrát". A opět se dostavily následky, boží mlýny do dvaceti let semlely NDR a ostatní interventy. 

       Ve vynikající knize "Zákony profesora Parkinsona" doporučuje její autor klasifikovat všechny jasnovidce a prognostiky do tří kategorií. Na ty, kteří se vždy mýlí, ty kteří se občas mýlí a ty, kteří se nikdy nemýlí! A ty má pozorovatel brát vždy do úvahy při rozhodování v komplikovaných záležitostech! V evropských dějinách se Češi v zásadních otázkách třikrát nemýlili. A nemýlí se ani v otázce muslimských přistěhovalců!

       Neboť v současnosti opět stojí evropská civilizace na zásadním rozcestí, a to v přístupu k muslimským migrantům. Objektivní pozorovatel opět musí

konstatovat, že mimo Američany jako Jiří Dienstbier a pseudoevropské  EU Hujery typu Pehe nebo Štětina, stojí proti sobě Češi jako jeden muž a německé vedení s Angelou Merkelovou. Té by se prý v rámci multikulti dokonce líbil "malý Istambul" v každém evropském městě, jako je tomu v Berlíně. A Francouzi tradičně zaujali postoj "mnichovanů". Na rozdíl od současných evropských politiků Češi, tentokrát i Maďaři, Poláci a Slováci, odmítají muslimy v Evropě pod jakoukoliv záminkou. 

       A předválečná historie se opakuje. Opět se odněkud vynořují dobře placení "ti praví Evropané a křesťané", kteří chudáky před muslimy utíkající muslimy naopak zvou. Merkelová muslimů máma! Ovšem ne do sousedství k sobě, ale jiným! A opět je jejich zdůvodňování podloženo " nálezy těch pravých amerických společenských věd a té "zaručeně nekacířské" teologie"! Tito politici, novináři a politologové při svém  "usilovném bádání" zjistili, a "osvětou" v médiích to vtloukají lidem do hlavy, že muslimové sem přicházejí pracovat na důchod stárnoucí evropské populaci! Prý se začlení tak úspěšně, jako se do společnosti, pod vlivem 14 neziskových lidskoprávních organizací, začlenili Rómové! A také do průmyslové výroby a do tvorby životního prostředí, včetně tvorby multikulti společenského klimatu. 

       Jenže zase ti čeští křupani a potížisté, nevzdělaní na skvělých amerických univerzitách, proslavených úspěchy z Afgánistánu, nevěří a nevěří!!! Zvláště poté, co německá kancléřka pozvala muslimy do Německa, ale pak je chce pomocí evropské komise přerozdělit do jiných zemí, mimo jiné do Česka. To už hodnotím jako jasný projev šikany, po 25 létech úspěšného sbližování Čechů a Němců na nejlepší historickou úroveň. Cítím zápach silové šikany, na kterou jsme přecitlivělí!  Následné prudké zhoršení vztahů po importu muslimů z Německa se stane neodvratným. V na počátku zmíněných knihách jsem uvedl, že vztahy poněkud "neurotických" Čechů a Němců jsou takovým ukazatelem kvality a korektnosti německé politiky k menším sousedům. Dnes se do multikulti hnaným Čechům začíná zdát, že jsou přehlíženi. A to je pro EU zlým znamením. Navíc na rozdíl od Maďarska a Slovenska jsou opět řízeni "impotentní" protektorátní EU vládou. Situace není ničím jiným, než zlým znamením nad kontinentem. Vidím, jak po prvních muslimkých extempore Češi na "bruselský vlak" píšou: "Leonid Brežněv prohrál socializmus, ale ty Merkelo prohraješ demokracii a EU!" 

       A budou mít opět pravdu! Protože ze Řádu stvoření vyplývá, že stejný k stejnému. Prakticky viděno, muslimský uprchlík a přistěhovalec jen do muslimy řízených států. A "nevěřící pes" do států řízených "nevěřícimi psy". Muslimské právo šária může být v muslimských zemích dobrá věc, ale nemá v evropské demokracii co dělat, ani v soukromých vztazích. Jak je možné, při tolika "právních kapacitách", že islámské právo šária nebylo nalezeno jako "hnutí směřující k potlačení práv občanů"! Co to je ústavních soudech za "právníky", když nenalezli jako porušení rovnosti občanů poloviční vypovídající hodnotu ženy, stanovenou koránem? Jak to, že tito kolaboranti s někým

nenalezli koránovou povinnost zabít muslima, který přestoupí na jinou víru, za hnutí směřující k potlačení jeho lidských práv? Ani se ostatně nedivím. Náš ministr vnitra nalezl demonstraci na Majdanu jako právně korektní a nesení maket šibenic pro velezrádce jako porušení 7 zákonů! 

       Jaká vidím východiska? Tři.

První, že se Němci, Češi, Evropané vzpamatují a volbami smetou všechny ty zatím ještě vládnoucí "smuteční hosty v černém", kteří šli v čele průvodu za zabité karikaturisty v Paříži. Ty, kteří nalezli  Pussy Raiot jako vrchol umění a odvahy a odměnili je "Havlovou cenou"! Tím vlastně pohřbívali duchovní a kulturní Evropu. Poté, co by je lid evropských národů vymetl od moci se očekává, že jejich nástupci kardinálně změní politiku. Směrem k respektování vůle většiny občanů ve státech a k udržení národních zvyklostí. V evropské atmosféře spolupráce a postupného sbližování.

Druhou pravděpodobnější možností je, že penězům se klanící vládní elity jsou  tak prohnilé a zkorumpované, možná ovládané z USA, že tyto zkažené politiky nahradí zase jinými zkaženými a poplatnými jakýmsi mimoevropským zájmům. Po tomto "řešení  neřešení" by ovšem nastal nezadržitelný rozklad Evropy. Včetně dosaženého stupně civilizace a skončilo by to válkou a bídou. Vynořil by se stav jako po pádu říše římské. 

Nejpravděpodobnější řešení přivodí přírodní síly. Ty změní klimatické poměry kontinentů, vitalitu lidského těla, nastolí neplodnost a rozloží sociální uspořádání společnosti. Přežijí ti, kteří v tichosti objeví a začnou žít Řád stvoření, neboli duchovní zákony pro uspořádání lidských komunit ve vesmíru. (Viz: Blahoslavení tiší, neboť jejich dědictvím bude země!) Toto vypořádání se generální krizí všeho vidím jako nejpravděpodobnější proto, že lidstvo poznáním zákonů hmotnosti (vědou) dospělo už do fáze, kdy dle vesmírných zákonů musí buď vystoupit na vyšší civilizační tj. duchovní stupeň, nebo padnout zpět do středověku! Protože tu v desetirozměrném prostoru nejsme sami, doufám že hmotnýma očima neviditelné duchovní bytosti pomohou vzestupu hodným k přežití. Až se to stane, budoucí generace bude na současnou "éru demokratického trhu se vším" hledět jako na civilizaci "sto let za opicemi". Protože přeživší budou evangelia nejen číst, (jako to dva tisíce let činí církevní scholastici) ale i žít! To Ježíšovo nasměrování: "Usilujte nejprve o království nebeské (o poznání zákonů stvoření) a ostatní (ráj na zemi) vám bude přidáno!"  V tomto prizmatu začne být možnost života lidského ducha v těle ve hmotnosti (na zemi) opět vnímána jako "božský dar". Na současné "vědecké výklady života" a ekonomické křepčení vlád států (národů) kolem růstu národních důchodů a spotřeby jako hlavního ukazatele pokroku bude nazíráno jako na polopříčetné křepčení nevzdělaných divochů a lidojedů kolem ohně, jak jej známe z dějin před tisící roky.


**************************************************

Přichází nová civilizace


Už i stoupenci vědeckého světového názoru, to je ti, kteří věří pouze v trojrozměrnost reality, tuší, že takzvané západní
civilizace se přibližuje ke zhroucení neboli chaosu. Češi tento stav znají z doby odúmrti reálného socializmu, neboť jej charakterizuje
objevení se kvalitativní změny: potíže růstu se změní v růst potíží.
A vládnoucí skupina se jeví jako zcela neschopná čehokoliv jiného, než řešení problémů typu ze dne na den.

V dějinách planety Země se sice z nejrůznějších příčin zhroutilo mnoho civilizací a kultur, jenže tentokrát je to něco jiného. Lidstvo vědeckým

a technickým pokrokem postoupilo tak daleko, že zločinci a magoři (obsedlí) u kormidel moci jsou schopni způsobit zánik lidstva a ekosystému planety. Tento stav vznikl tím, že křesťansko-antickou duchovnost (náboženství) v tichosti vystřídalo náboženství zlatého
telete neboli peněz. A to si vytvořilo své chrámy, jimiž jsou banky, i své kněze, jimiž jsou takzvaní filozofové, politologové, sociologové,
psychologové a jiní "nicmochři", poplatní mocným. Kdo ničemu nerozumí, jde studovat filozofii. Kdo chce nezávazně a za něčí peníze žvanit o politice, stane se politologem. Kdo nerozumí duchovním zákonům, regulujícím komunitu lidí, jde studovat sociologii. Kdo nerozumí
sám sobě a neumí definovat svůj smysl života, stane se psychologem. Všichni jsou sice vysokoškolsky "graduovaní", ale nikdo z nich není schopen porozumět ani zformulovat smysl bytí světa a jeho všechny rozměry včetně transcendentna. Kromě snad ekonomických
a lid manipulujících zákonů.

Proto jsem v té záplavě "vědeckých statí" "renomovaných ústavů" nenašel ani jedinou, která by podstatu krize civilizace pojmenovala a ukázala konstruktivní východisko. Proto se o to musím pokusit sám jako samouk, šaman, "teolog".


Podstatou jakékoliv civilizace není totiž forma výkonu vlády, způsob vytváření elit a míra vědeckého a technologického poznání, ale to, co spojuje masu lidí i vládních elit v jeden celek, neboť jen to umožňuje dělbu práce, a tím vytvoření funkční civilizace. A pojítkem je
soustava a pořadí nehmotných čili duchovních hodnot a idejí neboli náboženství.

V polovině 19. století došlo totiž k tomu, že ideje křesťanství a antiky byly vystřídány faktickým materializmem, ateizmem a náboženstvím peněz. V důsledku toho se rozpadly rodiny, idealistická společenství všeho druhu i školství, které má vést žáky ke konstituování jednotlivce v osobnosti zařazující se do celku. Výkon spravedlnosti proměnil soudnictví v "nauku o výklad teček a čárek" v napsaných zákonech. Zájem lidské komunity jako celku se ve výkonu státní správy začal jevit jako výjev naivity (viz například výrok Macka z ODS: Kdo jde do politiky kvůli organizování veřejného blaha, měl by vyhledat psychiatra.) a podobně. Co bylo příčinou toho, že křesťanství a antické hodnoty
nenápadně ztratily sílu a tím západní civilizaci přivedly na okraj propasti, k civilizačnímu chaosu? Podle mne to, že výklad Ježíšem konstituovaných duchovních zákonů ustrnul na úrovni, která byla určena k pochopení lidem před dvěma tisíci lety.

Církve ve svém boji proti herezi nedovolovaly jakýkoliv jiný výklad, evidentně tak hřešily proti Duchu svatému, neboť jeho základním poznávacím měřítkem je: co je od lidí, zaniká se smrtí autora. Co je od Boha, má vibraci věčnosti a přetrvává v myslích dále žijících. Církve, po nástupu vědeckého poznání v civilizaci, měly tedy samy v sobě nastolit atmosféru hledačství a tolerance v hledání transcendentních pravd neboli snažit se o hlubší poznání Ježíšem sdělených pravd. A takovým hledačstvím duchovních pravd by se staly vnitřně živými. Ty nepravé by odeznívaly, ty pravé přetrvávaly. Střední školy pak měly dále jako hlavní předmět vyučovat antiku a její velikány jako vzory

a fundamenty moderního lidského myšlení. Ne sice přímo v latině, jako to činila klasická gymnázia, ale třeba v jednom světovém jazyku, který je v tom kterém místě nejrozšířenější.

Tak by bylo možné říci i o dnešních maturantech, jako to platilo o absolventech klasických gymnázií, že mají grunt vzdělání, které je činí
osobnostmi schopnými samostatného myšlení. Dnes se to o nich rozhodně říci nedá. A v důsledku toho stojí dnes lidstvo na rozcestí: buď se v důsledku použití síly a peněz zvrhne ve změť zvrhlých a krvavých diktatur, a tím upadne do chaosu a válek bez konce, nebo najde a zkonstituuje vyšší kvalitu náboženství - tím lidství, a vytvoří tak civilizaci vyšší úrovně. Naváže tak jednak na přímé vyzařování Živého Boha

a Krista, jednak i na ostatní civilizace vesmíru, které tu přece dávno jsou, jako bibličtí Elohim, andělé nebo dnešní "ufoni". Pouze je
současní konzumní lidé, uvedení do hypnózy hmotnosti jako jediné reality, nevidí! V nehmotných dimenzích se tyto bytosti pohybují mezi námi, pouze na jiných frekvencích superstrun. Doufám, že nám v tomto přerodu pomohou, protože jej na svých planetách také prodělaly.

Tím se ateizmus - život bez smyslu bytí a současný cíl mnoha "umřít bohatý" vyjeví jako druh šílenství. Středem pozornosti člověka a komunity se stane komunikace s Hybatelem tohoto vesmíru a kooperace s ostatními lidmi a duchovními bytostmi -

přesně podle Ježíšova návodu: Milujte Boha z celého srdce, mysli a síly! A bližního svého jako sebe samého! A království boží sestoupí z
duchovní dimenze i na zem, čili do hmotnosti, neboť předpoklady pro jeho realizaci jsou ve vás všech!

Poznání těchto principů je ten tolik diskutovaný druhý příchod boží síly na zemi neboli Krista s mocí. Příčinou současného neutěšeného stavu českého národa i Evropy tkví v obecně rozšířené a školami a médii šířené satanské hypnóze neexistence "správce" vesmíru a všeho existujícího. Hypnóza říkám proto, že normálně uvažujícího člověka by nemohlo napadnout, že něco jako vesmír by mohlo
ve velkém třesku vzniknout "jen tak". Jak říkal "tlumočník" vědy televizním divákům, Sisyfos Grygar: "Velký třesk vznikl proto, že se singularitě zachtělo třesknout!" A další vysvětlují, že se všechny atomy ve vesmíru chovají stejně "jen tak", přestože nikdo nepochybuje

o tom, že i na druhé straně vesmíru neteče voda do kopce, voda nesálá fotony, že kde jsou fyzikální podmínky, je život a tak dále. Ač žádný
"konzument ateizmu" ve svém životě neviděl nic fyzikálními, biologickými a duchovními zákony neřízeného, neboli nic, za čímž by nestála neviditelná řídící síla, snaží se věřit arcinesmyslu, že není Boha, protože mu to neustále tvrdí civilizační pseudoelity, vybavené nejrůznějšími

tituly. Nevěřím, že by se sám od sebe mohl vyskytnout hlupák, který by si myslel, že vše kolem něj a ve vesmíru, se děje "jen tak samo", jakýmsi "samospádem", bez sice neviditelné, ale vše pohánějící Síly.

Takový stav mysli, aby z člověka vznikl ateista, je schopna vyvolat jen hypnóza. Její účinek na vnímavost kohokoliv mohl někdy vidět každý.

V ní prostě člověk nevidí, co hypnotizér (satanista) stanoví. A ostatní se diví, jak to hypnotizovaný může nevidět.

Konzument západní "kultury" si nestačil "všimnout", že kolem něj a ve vesmíru se ani jeden atom nepohne bez zákona jednotného v celém vesmíru - neboli atomy vesmíru se pohybují jen podle jeho řídící síly. Tak i atomy našeho těla jsou řízeny - viz Ježíš: "Ani vlas z hlavy nespadne člověku bez vůle jeho Tvůrce".
Dodnes se lidi smějí sloganům komunistických ateistů ve smyslu "poručíme větru, dešti", ale nevšimli si, že padli do druhé hypnotické pasti, A sice, že "atomy hmotné dimenze se melou jen tak podle svého", neboli že není Tvůrce a Hybatele vesmíru, jednoduše Boha.
Slyšel jsem dokonce vysoce graduované ateistické experty, kteří prý zjistili, že každý má "svého Boha", neboli zjistili, že vše kolem nás se pohybuje vždy v závislosti na tom, jak si to který člověk představuje nebo dokonce chce, jak říkají nositelé božského v sobě. Právě v tom vidím ten kolaps myšlení padající Evropy.

Zákony viditelného a neviditelného vesmíru jsou jen jedny, mají jediného Hybatele, ale každý člověk je vidí jinak. Lidé si zkrátka představují Boha podle svého stupně vývoje, zkráceně mají "svého Boha". A tohoto stavu nedostatku pokory před Pravdou využívají pak satanem řízení, aby se ptali: Čemu máme věřit? Jaký vlastně je a co chce ten Bůh, když každý o Něm mele své. Nutno uznat, že obvykle velmi zmatené
a Boha snižující, což je porušení 1. přikázání - viz níže). Výše uvedeným jsem se pokusil popsat své poznání, že Tvůrce a Hybatel vesmíru je jen jeden, ale způsobů Jeho vnímání je mnoho, což ovšem logicky nevede k závěru, že Bůh není, jak říkají satanem řízení. A nyní proč

tomu tak je, že kde kdo vidí a tudíž má svého Boha? Odpověď nám naznačí indičtí mimosmysloví žreci (mudrci). Ti totiž na hlavě člověka, v
místě sedmé čakry, viděli tisíciplátkový lotos. Neřekli ovšem, nebo se to do Evropy nedoneslo, co to znamená. Jeden každý plátek je oživená nebo neoživená schopnost přímo vidět působení boží síly v okolí. Jinak řečeno - plně duchovně rozvinutý člověk má schopnost tisíci způsoby,

tisíci úhly pohledů, vidět činnost Tvůrce!

A každý člověk je jinak rozvinut, proto jej vidí jinak, i když mnozí mohou mít dílčí pravdu. Satan pak naslouchajícím všeptne, že dvě pravdy
nemohou být! V případě Boha ale mohou! Může jich být dokonce tisíc! Ale protože většina konzumních městských lidí má všechny plátky korunního lotosu odumřelé, jsou mezi slepými jednoocí králi. A kdo má oživený jeden - dva plátky, stane se z něj hned "guru". V honu za "ovečkami" se pak guruové a majitelé pravdy o Bohu "do krve hádají". A zcela slepí pak snadno dají, a u nás už mnozí dali za pravdu našeptavači: "Není Boha!"

Pro ilustraci obrazná povídačka: Malý čert vidí, jak jeden člověk našel Pravdu. Rychle běží za Satanem a ptá se ho: "Co s ním uděláme, jak mu zatopíme?" Satan se podívá a říká: "Nic, to bude náš člověk!" A čert se ptá, jak to. "Protože ten hlupák si myslí, že našel Pravdu celou a my ho teď navedeme, aby ji vnucoval násilím jiným, a uvidíš, jaké rozpoutá peklo!" A stalo se, neboť tento nálezce se stal šiřitelem pravé víry násilím.

Podmínky vstupu do nové civilizace:

Je jeden Bůh neboli Hybatel tohoto vesmíru, Otec (stvořitel) člověka, ale bytost člověka jej může vidět jen v tisíci aspektech (plátcích lotosu), neboli může se člověku i pravdivě jevit v tisící "tvářích". Ale Bůh sám je Nekonečno samo, tudíž člověkem nepředstavitelný

a neuchopitelný. A protože na to člověk nemůže přijít sám, dává mu jeho Otec ohledně tohoto aspektu reality božské rady ve formě takzvaných prvních třech přikázáních:

1. Já jsem jen jeden (V jednoho Boha věřiti budeš!) Neučiníš sobě představu Boha svého (protože k tomu nemáš dispozici a jakákoliv, i
"tisíciplátková" představa, je vlastně Jeho snížením).

2. Nevezmeš mé jméno do své řeči! (protože jakmile bys jméno Boha vzal do nedokonalosti, zatížíš se rouháním neboli těžkou karmou - hříchem, aniž si toho budeš vědom).

3. Abys naplnil smysl svého bytí na zemi, pro který jsem tě učinil, sedminu svého času budeš věnovat úsilí o kontakt se svým Otcem - modlitbou nebo bohoslužbou nejrůznějšího typu (Pomni, abys den sváteční světil!).

Tato tři přikázání uvedené do života se mi jeví jako jedna z prvních podmínek vstupu do vyšší civilizace. Žádný ateista, nositel vědeckého
světového názoru a nábožensky netolerantní, nepřežije nástup vyšší civilizace.